Forum Romanum

Nejstarší budovy pocházejí až ze 7. století před Kristem. Během vlády Julia Caesara a následným rozvojem císařství se na tomto místě začaly objevovat i budovy, které se využívaly na politické, náboženské a občanské účelům. Kromě těchto budov zde rychle vyrostly obchody, chrámy, baziliky a trhy.

Nejčastějším stavebním materiálem byl mramor, pozlacený kov a opracované kameny. Stavět skončilo na počátku 2. století našeho letopočtu, protože už nebylo místo.

Z Fora Romana se pomalu stávaly ruiny díky požáru a zemětřesením ve 3. století. Mramorové kameny si rozebrali dobyvatelé a odvezli do Itálie, kde je použili na výstavbu kostelů a paláců. Nakonec se z Fora Romana stal pastvina pro hospodářská zvířata.

Díky archeologům v 18. století známe Forum Romanum jako vzácnou památku. Jejich objevy přitahovaly stále více a více lidí z celého světa. Postupně se jim podařilo odkrýt celé Forum Romanum a tak si nyní návštěvníci mohou prohlédnout mnoho chrámů a bazilik, které tam kdysi dominovaly.

Senát je nepřehlédnutelná budova Fóra, kde sídlil římský senát, který tvořilo 300 senátorů. Nedaleko se nacházel oblouk Septimia Severa, který byl postaven v roce 203 na oslavu vojenského vítězství císaře Septimia. Díky harmonickým proporcím je označován za skvost mezi stavbami. Nad obloukem jsou pozůstatky řečnické tribuny Imperial rostra. Právě z tudy přednášel svou řeč po smrti Júlia Caesara Marcus Aurelius. Před těmito stavbami se rozprostíralo náměstí, které bylo centrem dění a městského života ve Fóru. Konaly se zde pohřby, proslovy a prohlašovali soudní rozhodnutí.

Saturnův chrám je nejstarší budovou, z něhož se zachovalo pouze 8 ionické sloupů. Tento chrám byl postaven v roce 749 před Kristem a dostal jméno podle boha setí a zemědělství Saturna.

Tempio di Vesta je dalším důležitým chrámem, ve kterém bydleli vestálky. Tyto kněžny byly strážce posvátného ohně. Byl to velmi důležitý post, protože to mohli provádět pouze ušlechtilé dívky. Dívky musely neustále udržovat oheň, který byl symbolem věčného Římu a přinášel mu blahobyt. Pokud ženy nedodržely povinnost, čekalo jejich kruté bičování, pokud pracovali svědomitě, dočkali se vysokého postavení a získaly i nějaké práva.

Jednou z památek, které se dají v ruinách rozpoznat, je triumfální Titův oblouk z roku 81 našeho letopočtu. Ten připomínal vítězství nad Židy a zničení Jeruzalémského chrámu v roce 70. Oblouk zdobí reliéfy, na kterých je zobrazen triumfální návrat císaře Tita z Palestiny do Říma.